Jdi na obsah Jdi na menu
 


 

 

A

AGRIPPA - (Jindřich Kornelius Agrippa von Nettesheim; 1486 - 1535),

 Německý učenec všestranného vzdělání, žák opata Trithemia* , autor slavného a klasického díla De occulta philosophia sive magia (1510 - původně ve 3 sv., pozdější vydání v 5 sv. s přílohami dalších spisů různých autorů) .  Přírodní mystik a jeden z nejvýznamějších okultistů 16.stol. Jeho spisy o magii a okultismu ovlivnily generace následujících myslitelů. Podobně jako Paracelsus předešel svou dobu, a to mu přineslo nelibost u současníků. Většinu svého života měl potíže s představiteli církve i státu.
 Narodil se 14. září 1486 v Kolíně a vystudoval tamější universitu. Někteří životopisci uvádějí, že byl ze šlechtické rodiny, ale většina se shoduje, že jméno von Nettesheim přejal od zakladatelů Kolína. V mládí vynikal ve studiích, naučil se 8 jazyků a hodně četl. Fascinovala ho alchymie, chemie, Kabala a Hermetika. Přitahovala ho myšlenka dosažení duchovní jednoty s božstvím.
 Prvnagrippa.jpgí zaměstnání získal jako dvorní sekretář na dvoře Maximiliána I., svatého římského císaře a německého krále, který ho poslal do Paříže jako zvěda. Agrippa se však zapletl do místního politického sporu a musel odejít, což značně uškodilo jeho slibné kariéře.
  Ve svých 24 letech shromáždil obrovské množství znalostí, které sepsal do třísvazkového díla De Occulta Philosophica (Okultní filozofie). shrnujícího veškeré poznání o magii a okultismu své doby. Agrippa zastával názor, že MAGIE nemá nic společného s ďáblem nebo kouzelnictvím, ale závisí na přirozených psychických darech, např. jasnozřivosti. Při uplatňování magie věřil v konečnou sílu vůle a představivosti a v moc duše nad tělem: zrazený milenec může zemřít žalem. Dále uvedl, že člověk může dosáhnout nejvyššího poznání studiem harmonie přírody.
 Agrippa se stal znalcem ASTROLOGIE, PŘEDPOVÍDÁNÍ BUDOUCNOSTI, NUMEROLOGIE a kouzelné síly drahokamů a kamenů. Astrální tělo popsal jako "vůz duše" a tvrdil, že může opustit fyzické tělo jako světlo z lucerny. Říkalo se, že k předpovídání budoucnosti využíval rituály nekromancie a vyvolával různé démony.
 Okultní filozofie  vyšla až 20 let po jejím napsání. Mezitím Agrippa prožíval různá dobrodružství. V roce 1509 získal na francouzské univerzitě v Dole doktorát z předpovídání budoucnosti a začal vyučovat kabalu. Prací  The Nobility of Women (ušlechtilost žen)  se snažil vyhrát konkurz na opatrovníka Maximiliánovy dcery Margarety z Ghentu, ale místní mniši ho zavrhlui jako kacíře, a tentýž rok byl nucen uprchnout do Anglie. Rok strávil na cestách po Evropě a zakládal tajné společnosti, měnil zaměstnání, protože díky své bouřlivé povaze či okultním názorům musel brzy po svém příjezdu místo opustit. Měl časté spory s církví a mnoho mnichů považoval za ignoranty a omezence. V manželství neměl štěstí - dvě ženy mu zemřely a třetí ho citově i finančně zničila.
 V Lyonu ho jmenovali osobním lékařem Louisy Savojské, matky francouzského krále. Ale platila mu se zpožděním, držela ho v chudobě a nechtěla, aby po dva roky odjížděl z města. Nakonec ji přece opustil a odjel do Metzu, kde se zůčastnilobhajoby jedné ženy obviněné z čarodějnictví. Hlavním důkazem proti ní bylo, že její matka zemřela smrtí na hranici jako čarodějnice. Agrippa obvinění vyvrátil teologickým argumentem, že člověk se může Bohu vzdálit pouze vlastním hříchem, nikoli prostřednictvím hříchu někoho jiného. Reginald Scot v  Discoverie of Witchcraft (Odhalení čarodějnictví) - 1584  píše, že ji Agrippa dostal "ze spárů odporných mnichů". Ponížený inkvizitor Agrippovi hrozil, že ho zažaluje z podpory kacířů a čarodějnic. Od té doby byl podezříván z čarodějnictví a pokládán za nepřítele církve.
 Kolem jeho života se točí mnoho senzačních dohadů, protože byl pokládán za černého mága. Říkalo se, že ho vždy provázel skřítek v podobě velkého černého psa a že na smrtelné posteli zavrhl magii i skřítka se slovy: "Odejdi prokleté zvíře, neboť jsi příčinou mého pádu." Skřítek prý utekl a skočil do vody.
 Agrippovi sloužila k vyvolávání démonů a duchů kouzelná zrcadla. Údajně vyvolal ducha Tullia, aby pro něj věštil. Duch na přihlížející natolik zapůsobil, že se rozplakali. Také se oněm rozhlašovalo, že na cestách platil zlatými mincemi, které se po jeho odchodu proměnily v mušle. Jeho život se přirovnával k legendě o doktoru Faustovi, který prodal svou duši ďáblu.
 Nejznámější legenda o Agrippovi vypráví o mladém muži, který se dostal do jeho pracovny. Agrippa žil v tu dobu v belgickém Louvainu a pronajal mladíkovi byt. Mladík se v jeho nepřítomnosti zeptal Agrippovy manželky, zda by mu nepůjčila klíč od pracovny, protože by si rád přečetl jednu z jeho knih. Manželka nejprve odmítla, ale mladík žadonil, dokud mu klíč nedala. Ve studovně našel na stole knihu magických zaříkávadel a začal nahlas číst. Najednou někdo zaklepal na dveře, objevil se démon a chtěl vědět, proč byl vyvolán. Mladý muž se tak vylekal, že nedokázal odpovědět. Démon ho chytil za krk a uškrtil. Agrippa po návratu domů našel ve svém pokoji mrtvolu. Bál se obvinění z vraždy a snažil se těla zbavit. Vyvolal démona, aby mrtvolu oživil. Pak poslal oživenou mrtvolu do ulic, kde mladík padl na zem a skonal zdánlivě přirozenou smrtí. Ale ohledáním se zjistily stopy po škrcení a Agrippa byl obviněn z vraždy. Musel z města utéci.
 Poté, co ho Karel V. jmenoval dvorním kronikářem, se Agrippa přestal zajímat o magii a začal ji pokládat za ztrátu času. Prohlásil, že jediná věc, která stojí za studium, je teologie. Kolem roku 1530 mu vyšla kniha  On the Vanity of Sciences and Arts  (O marnosti věd a umění),  kde útočil na všechny vědní disciplíny, včetně okultismu, a vyslovil názor, že při poznávání si člověk uvědomuje, jak málo toho skutečně ví. Kniha velmi rozhněvala krále a ten ho dal na několik let uvěznit za kacířství. Po propuštění mu konečně vyšlo dílo O okultní filozofii  hlásající pravý opak než Marnost. Touto rozporuplností si pokazil svůj věhlas.
 Potom odjel do Kolína nad Rýnem, kde se dostal do sporu s inkvizitory. Byl vyhoštěn nejen z města, ale z celého Německa. Vrátil se do Francie, ale díky nelichotivým poznámkám o své dřívější zaměstnavatelce, královně matce, skončil opět ve vězení.
 Po propuštění odjel do Grenoblu, kde v roce 1535 zemřel. Jeho práce  O okultní filozofii  měla ohromný vliv na vývoj západního okultního myšlení.

-

*Trithemius (Johannes von Heidenberg, opat z Tritheimu; 1462 - 1516), - Největší středověký znalec hermetických nauk a zejména magie, opat z kláštera Sponheim u Kreuznachu, benediktýnský mnich, žák Alberta Velikého.

 

*******

APOLLONIUS Z TYANY 

 Řecký filozof, který měl údajně nadpřirozenou sílu. Francis Barret ho ve své knize The Magus (Mág) nazval jedním z "nejpodivuhodnějších lidí, kteří se kdy narodili".apollonius-z-tyany--jacques-boissard--de-divinatione-magicis-.jpg
 Apollonius se narodil v Tyaně (dnešní části Turecka) a v 16 letech se stal Pythagorovým žákem. Zabýval se léčitelstvím a prý celých 66 let nepromluvil.
 V Římě se Apollonius těšil velkému uznání a popularitě. O jeho životě se začalo šířit mnoho legend včetně pověsti, že jeden z jeho studentů se oženil s ženským upírem Lamiou*. Apollonius ji prý nechal za pomoci magie zmizet.
 Jiná legenda praví, že jeden indický kouzelník vyrobil sedm prstenů sedmi planet a daroval je Apolloniovi. Ten jeden prsten nesundával z prstu, což mu prý pomáhalo udržet si mladistvou sílu do pozdního věku.
 Apollonius však upadl v nemilost u římského císaře Severia, který ho poslal k soudu a ustřihl mu vlasy, aby zničil jeho magickou moc. Legenda uvádí, že Apollonius jednoduše zmizel ze soudní síně a již ho nikdo nespatřil. V Tyaně mu postavili svatyni a několik dalších soch mu vztyčili v různých chrámech.
 V 19.stol. se kouzelník a mág Eliphas Levi při nekromantickém rituálu pokusil vyvolat Apolloniova ducha. Duch vystrašil Leviho téměř k smrti, a proto se nikdo nedozvěděl, zda byl oním stínem skutečně Apollonius.

-

*Lamia - v řecké mytologii byla Lamia dcerou lybijského krále a milenkou Dia. Příšeru požírající děti z ní udělala Diova manželka Héra. Žárlila na ni a ukradla jí děti. Lamia začala na oplátku krást děti druhým ženám a proměnila se v ohavného démona. 

 


B

HAJO BANZHAF - ( *15.5.1949 ),hajo-banzhaf.jpg
 
Astrolog a nejznámější odborník na Tarot v německy mluvící oblasti. Po studiu filozofie 12 let úspěšně pracoval v jedné mnichovské bance. Od roku 1985 je na volné noze jako autor, astrolog vedoucí školy Tarotu v Mnichově. Hajo Banzhaf byl mnoho let vydavatelem knižní řady "Kailasch" v mnichovském nakladatelství Heinrich Hugendubel. Jako autor nebo spoluautor napsal řadu knih o astrologii a Tarotu, přeložených až do 21 jazyků.
 

 

*******

 

FRANCIS BARRET - (19.stol.)

O Francisovi Barretovi víme, že je autorem knihy The Magus (Mág), významné příručky okultních věd a MAGIE, která vyšla v Londýně roku 1801. Barret byl angličan a studoval chemii, metafyziku a přírodní okultní filozofii. Byl to výstřední člověk, který se živil výukou magie ve svém bytě a trávil dlouhé hodiny pečlivým překladem kabalistických a starověkých textů do angličtiny. Cele se oddal cíli oživit zájem o okultní vědy. Ovlivnil Bulbarret-francis.jpgwera-Lyttona, anglického prozaika, který psal o okultismu. Ovšem kniha Mág zůstala dlouhou dobu nepovšimnuta. Nadchl se jí až Eliphas Levi.
 Kniha obsahuje přírodní magii pracující s rostlinami a kameny, magnetismem, magií talismanů, alchymií a způsoby výroby kamene mudrců. Je v ní zahrnuta numerologie, elementálové, obřadní magie a životopisy slavných mágů.
 Barret zastával názor, že moc čarodějnic zabíjet pomocí kouzel, dotykem nebo voskovými obrázky nepochází od Satana, protože ten kdyby chtěl někoho zabít, udělal by to sám a nepotřeboval by k tomu prostředníka.
 V Mágovi byla uvedena reklama hledající studenty nebo jiné zájemce, kteří by vytvořili magický kroužek. Ačkoliv nevíme, zda se mu to podařilo, anglický historik Montague Summers tvrdí, že se Cambridge jeho zásluhou proměnila ve středisko magického umění.

 

*******

 

JOSEPH ANTOINE BOULAN - (1824 - 1893),

známý také jako proslulý "abbé Boulan". Byl spojován se smrtí Stanislase de Guaity. Sám osobně byl výraznou postavou v dějinách černé magie.Původně katolický kněz a teolog, posléze exkomunikovaný z církve.Údajně sloužil černé mše se svou milenkou a taktéž bývalou jeptiškou Adélou Chevalierovou. (Na jedné z černých mší měli údajně obětovat svoje novorozeně). V Lyonu jako nástupce Vintrase založil spolek praktikující sexuální interakce. Fémovým soudem (poznámka: ve 14. a 15. století v Německu volený náhlý soud s hrdelní pravomocí propůjčenou císařem za účelem trestního postihu obžalovaného) řádu ROSE-CROIX-CABBALISTIQUE byl odsouzen k smrti a zahynul údajně důsledkem zvláštní magické operace kterou měl vykonat Stanislas de Guaita.
 

 

*******

 

lord EDWARD BULWER-LYTTON - (1803 - 1873)

Známý anglický spisovatel (romány Zanoni, Dům černého mága, Poslední dnové Pompejí a další), svobodný zednář a rosekrucián. Roku 1861 se stal velmistrem řádu Societas Rosicruciana in Anglia, roku 1964 se v Londýně setkal s Eliphasem Levim. Esotericky cenný je zejména jeho román Zanoni.

 


cagliostro.jpgC

hrabě ALEXANDR CAGLIOSTRO - (Giuseppe Balsamo, 1743 - 1795),
 
 Sicilský mág, alchymista, médium a léčitel, který oslnil vysokou evropskou šlechtu, než se dostal do sporu s katolickou církví.Historikové se přou, zda byl Cagliostro okultním šarlatánem nebo skutečně humanitářem obdařeným nadpřirozenými schopnostmi. Traduje se, že na jedné straně padělal dolary a na druhé straně léčil zadarmo nemocné pouhým přiložením ruky na postižené místo. Také je známo, že ho finančně podporovali mnozí mecenáši, ale většinu peněz, které od nich obdržel, věnoval na dobročinné účely nebo rozdal chudým. Ať už to byl obyčejný podvodník nebo skutečně velký mág, Cagliostro zůstane jednou z nejzajímavějších postav v historii.
 Narodil se jako Giuseppe Balsamo v chudé sicilské rodině v Palermu. Byl bystré a chytré dítě s velkými sny, které daleko přesahovaly možnosti rodiny. Začal se zajímat o okultismus a prokázal talent při předpovídání budoucnosti. Ve 23 letech odjel na Maltu, střediska kouzelnictví a alchymie, kde získal sponzorství Velmistra Řádu maltézských rytířů. Mladý Balsamo propadl alchymii, hledal kámen mudrců, studoval kabalu a Pythagorovy okultní teorie. Po své kmotře hraběnce Cagliostrové, která patřila ke zchudlé sicilské šlechtě, si změnil jméno na hrabě Alexandr Cagliostro.
 V Římě se Cagliostro seznámil s půvabnou Lorenzou Felicianiovou, kterou si vzal. Vydali se spolu na cesty po Evropě a Anglii, vždy obklopeni obdivovateli nebo zákazníky hledajícími elixír života nebo kámen mudrců. Údajně se setkali s hrabětem de Saint-Germain, kouzelníkem na dvoře Ludvíka XV. V Anglii Cagliostra přijali mezi zednáře.
 Cagliostro se zabýval věštěním z křišťálové koule, léčením, vyvoláváním duchů a předpovídáním čísel v loterii, což byla natolik žádaná služba, že přestal sám sázet. Také prodával kouzelné nápoje, pořádal seance, prováděl nekromancii, zaháněl démony a zabýval se hypnózou. V Paříži mu začali říkat "božský Cagliostro". Úspěchy mu udělaly nepřátele. Rozčílení lékaři ho odsoudili a katoličtí duchovní na jeho "zázraky" začali pohlížet s nedůvěrou.
 V roce 1785 se s Lorenzou stal v Paříži obětí "aféry s náhrdelníkem". Marie Antoinetta neměla v oblibě ambiciózního kardinála de Rohana, který se chtěl stát prvním ministrem Ludvíka XVI. K místu kardinála mu pomohl hrabě de Lamotte, který ho přesvědčoval, že si u královny polepší, když podepíše šek na 1 600 000 livrů, aby si mohla koupit diamantový náhrdelník, který si velmi přála. De Rohan to udělal, ale náhrdelník dostala hraběnka de Lamotteová. Když měla být zaplacena první splátka, kardinál poznal, že byl oklamán a odvolal se ke králi. Hraběnka obvinila Cagliostra z krádeže náhrdelníku a on byl s Lorenzou a dalšími obviněnými
uvězněn a souzen. Cagliostro si doslova "vymluvil" propuštění úžasnými historkami ze svého života. Potom s manželkou uprchl do Anglie, odkud poslal dopis francouzské veřejnosti, ve kterém předpověděl francouzskou revoluci. Krátce poté jedny anglické noviny uveřejnili článek o jeho "pravém" životě, který mu velmi uškodil.
 Cagliostrovi odjeli do Říma, kde se Alexandr snažil v katolickém kostele založit řád "egyptských zednářů". Církev ho v roce 1789 zatkla a uvěznila. Po 18.měsících ho inkvizice shledala vinným z "bezbožnosti, kacířství a zločinům proti církvi". 7.dubna 1791 byl odsouzen k trestu smrti. Papež Pius VI. zmírnil rozsudek na doživotní vězení.
 Cagliostra zavřeli do podzemní cely bez světla a čerstvého vzduchu ve vězení v San Leo. Po čtyřech letech ho přemístili do cely nad zemí, kde ho 7.března 1795 ranila mrtvice.
 Cagliostro působil v mnoha evropských zemích, získávaje svými činy pověst mága a alchymisty, vystupoval také jako "Velký Kopta", zasvěcenec staroegyptského esoterismu, zakládal četné lóže, ale také aféry. Na jeho egyptský zednářský ritus navazoval řád Memfis-Misraim.
 J.W.Goethe zpracoval jeho osudy v díle Grose Koptha (1791), a A.Dumas v rozsáhlém románě Josef Balsamo psal spíše o druhém "Cagliostrovi".
Lorenzu církev odsoudila k doživotnímu vězení v jednom římském klášteře, kde kolem roku 1794 zemřela.
Čtyři desetiletí po Cagliostrově smrti se v Evropě, Rusku a dokonce v Americe rozšířili zprávy, že "božský Cagliostro" stále žije a putuje po zemi.
 Americký čaroděj italského původu Leo Louis Martello tvrdí, že je vzdáleným potomkem Cagliostra.
 

 

*******

 

ObrazekALEISTER CROWLEY - (jeho původní křestní jména byla Edward Alexander, 1875 - 1947),

Tato velká postava novodobé magie si zaslouží vlastní stránku, nicméně v našich osobnostech chybět nesmí, proto jen stručně to nejhlavnější z jeho divokého a nespoutaného života. Angličan, který pocházel z blahobytného domu, jeho otec byl majitelem pivovaru. Hlásal příchod nového věku a nového pojetí  lidského života v duchu novodobého LIBERTINISMU.Také se zabýval sexuální magií, kterou praktikoval. Na veřejnosti se prezentoval jako znalec magie, kabaly, tarotu a esoterních nauk.Vystupoval pod různými pseudonymy kterými se povětšinou sám tituloval (Mega Therion, Bestie 666.....). Stal se také členem řádu Golden Dawn (Hermetický řád Zlatého úsvitu), k jehož rozpadu z velké části přispěl svými intrikami. Roku 1912 se stal anglickou hlavou řádu ORDO TEMPLI ORIENTIS a po smrti mezinárodní hlavy řádu Theodora Reusse jeho nástupcem. Většinou byl ale vyhošťován ze zemí kde žil, proto také hodně cestoval téměř po celém světě. Uzavíral mnohá manželství, způsoboval skandály a aféry. I přes četné peripetie dá se o Crowleym říci že byl velmi vzdělaným a zkušeným znalcem okultního esoterismu.
  Jako nejrozporuplnější a nejméně pochopený kouzelník a okultista své doby byl Aleister Crowley zatracován i uctíván jako idol. Proslul jak zhýralostí, tak vysokou inteligencí. Považoval se za reinkarnaci předešlých velkých okultistů: papeže Alexandra VI., známého svou láskou k tělesným radovánkám, Edwarda Kellyho - stálého asistenta Johna Deeho v alžbětinské Anglii, Cagliostra a Eliphase Leviho, který zemřel v den, kdy se Crowley narodil. Crowley také věřil, že byl Ankhf-n-Khonsu, egyptský kněz XXVI.dynastie.
  Své přirozené schopnosti pro magii rozpoznal v právě již zmiňovaném Řádu zlatého úsvitu, kde se také začal zabývat jógou, při níž objevil své dřívější inkarnace.
 Jeho nejpozoruhodnější dílo se nazývá The Book of Law (Kniha zákona), kterou mu údajně nadiktoval duch Aiwass, jeho anděl strážný neboli pravé Já, kterého později Crowley identifikoval jako magický proud solárně falické energie, kterou staří Sumerové uctívali v podobě Shaitanu, "ďábelského boha" a Egypťané v podobě boha Seta. Kniha obsahuje zákon Thelema: "Dělej jen to, co si přeješ, ti bude celým zákonem." Ačkoliv se někteří snažili větu interpretovat tak, že si člověk může dělat, co se mu zlíbí, pravý význam je ten, že člověk musí dělat, co musí, a nic jiného.
 Crowleyho další publikopvané knihy jsou:  The Diary of a Drug Friend (Deník ďábla narkomana),  Magic in Theory and Practice (Magie v teorii a praxi), která je pokládána za jednu z nejlepších knih o obřadní magii, The Strategem  je sbírka povídek,  The Equinox of the Gods  je knihou o novém náboženství lidstva a The Book of Thoth  je jeho výkladem Tarotu.

 


D

john-dee.jpgJOHN DEE (1527 - 1608)

 Alchymista, matematik, astronom a astrolog, někdy též nazývaný "poslední královský mág", neboť poskytoval astrologické služby královně Alžbětě I. Dee byl slavný učenec, dokonce prý ve své době nejvzdělanější muž Evropy, kterého fascinovaly okultní vědy a MAGIE.
 Byl znalcem neoplatónství, hermetiky a kabalistické filozofie. Většinu času svého života zasvětil snaze komunikovat s duchy. Jeho spisy o okultismu prý motivovaly Shakespeara k vytvoření postavy Prospera v dramatu Bouře. Dee vytvořil obrovskou knihovnu spisů o magii, okultismu a čarodějnictví.
Dee se narodil 13.července 1527 v Londýně. Jeho otec pocházel z Walesu a zastával nižší funkci na dvoře Jindřicha VIII. V 15 začal studovat na St.John´s College v Cambridgi a prohlásil, že po zbytek života bude každý den 18 hodin studovat, 2 hodiny jíst a 4 hodiny spát. Není známo, zda tento režim dodržel, ale zcela jistě přes 80 let hledal mystické poznání. Uchvátila ho magie a alchymie, které v tu dobu měly blízko k vědě. Cambridge mu připadala svazující, a proto se vydal studovat a vyučovat do Evropy. Ovlivnil ho Agrippa a jeho spisy o okultismu a také setkání s Jeronem Cardanem, čarodějem-samoukem, který měl jasnovidecký dar a zkušenost s astrální projekcí.
Dee chtěl pomocí alchymie vyřešit svou finanční situaci. Věřil, že mu duchové pomohou nalézt kámen mudrců či objevit zakopaný poklad. Velkou pozornost věnoval svým snům a vyzkoušel věštění z křišťálové koule. Kromě několika okamžiků za celý svůj život žádné duchy neviděl ani neslyšel. Protože se považoval za křesťana, hledal pouze duchy andělů, nikoliv démonů. Sám věřil, že se zabývá čistou a pozitivní magií.
 Po smrti Jindřicha VIII. se vrátil do Anglie a 10letý nástupce krále Edvard VI. mu udělil penzi. Bohužel nový král za šest let zemřel a s ním i Deeho naděje na finanční jistotu. Jeho vyhlídky se zlepšily, když trůn získala Marie Tudorovna a požádala ho o horoskop. Také navštívil její nevlastní sestru Alžbětu, pro kterou sestavil horoskop s určením, kdy královna Marie zemře. Byl obviněn, že se pokusil pomocí černé magie královnu Marii zabít, a byl uvězněn. Dále ho obvinili z vraždy dětí kouzelnictvím (tohoto obvinění byl zproštěn) a nazvali ho "společníkem pekelníků a vyvolavačem zlých duchů". V roce 1555 byl propuštěn.
 Marie zemřela roku 1558 a trůn získala Alžběta, která byla mnohem pověrčivější a o astrologii se zajímala více než její sestra. Požádala Deeho o radu, který den je nejvhodnější pro její korunovaci. Deeho horoskopy se na dvoře staly velmi oblíbené, ale Alžběta mu nikdy neudělila velkorysou penzi, kterou si přál, a jeho příjem z horoskopů se tenčil. Strávil roky na cestách po Evropě údajně jako Alžbětin špión. Také pomáhal mořeplavcům doplout k Novému světu.
 Dee za svůj život shromáždil ohromné množství knih o magii, okultismu a čarodějnictví. V roce 1563 v Antverpách našel vzácný výtisk Stenografie, staré asi 100 let, jehož autorem je benediktýnský opat Trithemius. Pojednává o magii, číslech a symbolech. Tento spis ho inspiroval k napsání vlastní práce Monas Hieroglyphia. Celkem napsal 79 děl, ale za jeho života jich vyšlo pouze několik.
 Dee si vedl deník a zapisoval sny, údajné klepání duchů i několik případů, kdy si myslel, že duchy vidí. Vlastnil "kouzelné zrcadlo" z obsidiánu, který ve 20. letech 15.stol. získal Kortéz v Mexiku. Ovšem neúspěchy při spojení s duchy ho přiměly hledat společníky a média. Prvním společníkem se stal Barnabáš Saul, který se po několika měsících dostal do rozporu se zákonem. Pak se setkal s Irem Edwardem Kellym, který za padělání přišel o uši. Jejich problematické partnerství trvalo sedm let. Kelly byl temperamentní, výbojný a oportunistický, Dee naopak rezervovaný, vážný a učenlivý, a proto ho Kelly mohl dobře ovládat. V roce 1582 se Kelly přestěhoval do Deeho domu v Mortlake, ovšem paní Deeové se Kelly od počátku nelíbil. Říkalo se o něm, že je nekromantik a že v něm přebývá zlý duch. Na uznání čekal staletí. Teprve na počátku 20.stol. mu je projevil Aleister Crowley, zatímco Deeho popsal jako suchopárného staříka.
Kelly měl ve vztahu s Deem hlavní slovo. Pozoroval krystal a vyvolával duchy v tajném jazyce (ENOCHIÁNSKÁ MAGIE). Tvrdil, že je vidí i slyší, a dělal Deemu prostředníka. Dee určil jednoho cherubistického ducha jako Uriela, anděla světla, o němž učí kabala. Vyvolali i dětské stvoření Madimi. Dee po něm pojmenoval svoji dceru. Krátce po seznámení s Kellym zaznamenal Dee jeden ze svých psychických zážitků, kdy viděl Uriela létat pod oknem a držet v ruce světle růžový krystal velikosti pomeranče. Potom se mu zjevil archanděl Michael a řekl mu, aby krystal použil. Krystal s Deeho "kouzelným zrcadlem" a dalšími magickými předměty je vystaven v Britském muzeu.
 Dee a Kelly jako médium pracovali pro různé šlechtice, včetně polského hraběte Alberta Laskieho. V roce 1585 se s rodinami vydali na čtyřletou cestu po Evropě, kde pořádali seance pro šlechtu a krále. Měli velký úspěch, ale nakonec byli vyhoštěni z Prahy, protože je papež obvinil z nekromancie. Dee se s Kellym často hádal, a Kelly proto na nějakou dobu přestal věštit. Nakonec se rozešli, když Kelly Deemu sdělil, že Madimi chce, aby sdíleli manželky. Zda k tomu skutečně došlo, nevíme, ale Dee se poté vrátil do Anglie. Kelly byl roku 1595 při útěku z  vězení zabit.
 Dee našel v Anglii svůj dům vykradený a mnoho knih a vědeckých pomůcek zničených. Alžběta mu dala náhradou 2 000 liber, a tak se mu podařilo zachránit alespoň 3 000 knih, které jsou dnes vystaveny v Britském muzeu. Dále ho roku 1595 jmenovala správcem Kristovy koleje v Manchestru.
 Královna zemřela v roce 1603. Na trůn nastoupil Jakub I., který byl velkým nepřítelem magie a čarodějnictví. Dee se vrátil do Mortlake a našel si nového partnera - Bartoloměje Hickmana, který tvrdil, že se dokáže spojit s andělem Rafaelem. Duch Deemu slíbil odhalit tajemství Boha a vesmíru, ale ani tentokrát se nic takového nestalo. Dee zemřel roku 1608 v chudobě a opředen tajemstvím.
 
 
 
 
 

 

E

ETTEILLA - (vlastním jménem ALLIETTE, čteno pozpátku)

 žil koncem 18.století. Je jedním z prvních autorů zabývajících se studiem Tarotu a jeho symboliky. Je také tvůrcem zvláštního pojetí Tarotvých karet, které vedlo k zásadnímu a také podstatnému zkreslení významů a symbolů.

 


 

F


 

G

ANTOINE COURT DE GEBELIN - (1725 - 1784),

 Tento francouzský učenec spatřoval původ Tarotu ve starém Egyptě. Byl členem francouzské Akademie a také autorem rozsáhlého díla ( které ovšem nebylo dokončeno) Le monde primitif, analysé et composé avec le monde moderne (1773 - 1782). V tomto rozsáhlém díle se mimo jiné snažil obeznámit svět s Tarotem. Bohužel vyšlo pouze devět svazků z tohoto díla. Jedním ze základních poslání bylo objevení prařeči, která může poskytnout základní klíč ke studiu mýtů a legend.

 

*******

 

STANISLAS DE GUAITA - (1861 -19.12.1897), 

 Francouzský básník, okultista, markýz a duchovní žák Eliphase Leviho, Martinista, zakladatel řádu ROSE-CROIX-CABBALISTIQUE a jeho Velmistr, jeden z největších reprezentantů HERMETISMU 19.století. Zemřel ve věku 36 let, údajně v důsledku zpětného odrazu v magickém souboji s ABBÉM BOULANEM. Ovšem spekuluje se i s možností předávkováním morfiem, kterému údajně za svého života v hojné míře holdoval.Byl autorem vynikající, avšak nedokončené trilogie HAD GENESE, jehož třetí svazek po jeho smrti dopsal jeho sekretář Oswald Wirth (1860 - 1943). Sám GUAITA se věnoval i praktické magii a nebyl tak pouhopouhým teoretikem. Po vzoru svého mistra Leviho se věnoval nejprve intenzivnímu studiu KABALY, ale jako věřící katolík dospěl nejprve ke KŘESŤANSKÉ KABALE KNORRA VON ROSENROTHA a teprve posléze dalším studiem H.KHUNRATHA a Tarotu k ROSEKRUCIÁNSTVÍ a HERMETISMU. Svou kabalisticky a hermeticky založenou teorií astrálu podal univerzální klíč k pochopení podstaty projevů okultna a jeho praktického využití.

 


 

H

Ch

I

J

CARL GUSTAV JUNG ( 1875 - 1961),

 


 

K

EDWARD KELLY - (Kelley; vlastním jménem Edward Talbot; 1555 - 1597),
 
anglický alchymista, průvodce slavného Johna Deeho, jemuž dělal také médium při magických evokacích a s nímž pobýval také v Praze. Podváděl údajně nejen své mecenáše, ale i Deeho a byl již v Anglii trestán pro podvody. Nakonec byl uvězněn na hradě Křivoklátě, odkud se mu podařilo uprchnout.
 Ve svém mladém věku byl údajně písařem v anglickém Lancasteru, kde se dopustil falšování listin, aby si pomohl k penězům, načež jej odsoudili ke ztrátě obou uší.
 Podle spisovatele Josefa Sládka (kniha Paměti kata Mydláře) strávil Kelly na Křivoklátě přes půltřetího roku. Jedné noci se spustil po provazu z okna v nejvyšším poschodí věže Huderky dolů, ale provaz se s ním přetrhl a Kelly spadl na skálu a zlomil si nohu, která mu pak musela být uříznuta. Po této nehodě mu udělil císař Rudolf II. milost, takže se mohl v Praze léčit. Ale ze svobody se příliš netěšil, neboť zakrátko nato byl opět jat a odvezen do státního vězení na zámek v Mostu, kde se roku 1597 opět marně pokusil o útěk. Ze zoufalství nad svým osudem se pak otrávil některou ze svých tinktur, kterými laboroval i v žaláři.
Je mu připisováno, zřejmě neprávem, několik alchymistických spisů. Kelly byl spíš jen pouhý suflér, který své alchymistické znalosti více či méně zdařile předstíral.

 


L

ObrazekPIERRE DE LASENIC - ( vlastním jménem Petr Kohout, 17.5.1900 - 23.6.1944), 

 Největší český hermetik, znalec esoterních doktrín starého Egypta a jejich skutečný zasvěcenec, praktikující magik a spagyrik, člen ředy významných esoterních řádů, martinista, autor řady vynikajících spisů. Reprezentant tzv. universalizmu, názoru o možnosti syntetického studia esoterních systémů.  Narodil se v Brně, jako syn továrníka. Jeho otec vlastnil v Brně továrnu, v níž vyráběl speciální kola pro Františka Křižíka. Kohoutovi byli zanícení obdivovatelé a výrobci jízdních kol, cestovatelé, tak trochu dobrodruhové, ale i schopní obchodníci a majitelé továren.  Hrob Petra Kohouta se nachází v Praze na Olšanských hřbitovech.

LASENICŮV TAROT : Tarot nakreslil kolem roku 1940 profesor Vladislav Kužel podle pokynů svého mistra, Pierra de Lasenic, a o rok později jej též ručně koloroval. Přesné popisy jednotlivých listů a jejich výklad obsahuje Lasenicova kniha "TAROT, KLÍČ K INICIACI".

Lasenic dělí hermetismus v šest základních odvětví. První z nich, hermetická historie, pojednává o syntéze dějin světů, ras, písma a jazyků. Hermetická uranografie se zabývá dynamickými vztahy nebeských těles a genesí jejich emanací. Hermetická filosofie v sobě zahrnuje kabalu, studium posvátných textů, legend, démonologii a angelologii. Metapsychika zkoumá stavy ducha a duše a jejich sensibilizaci, skryté jevy v umění a estetice. Metafyzika studuje skryté síly přírody, jejich zákony a lokalizaci. Teoretická nauka o magii pojednává o dogmatu a rituálu magie a o projekci myšlenky ve vůli, čin a stvoření.

 

*******

 

ELIPHAS LÉVI - (Éliphas Lévi Zahed, vlastním jménem Alphonse Louise Constant; 1810 - Obrazek1875), 

 Francouzský filosof, jeden z nejhlubších metafysiků moderní doby. Jedna z největších postav HERMETISMU, jehož dogmata znovuobjevil a zformuloval. Významný kabalista, jenž provedl rekonstrukci Claviculae Salomonis (Šalamounovy klíčky). Magii studoval a věřil v ni, ale spíše o ní psal, než by ji provozoval, ačkoliv tvrdil, že se několikrát pokoušel o nekromantické rituály.
 Narodil se  jako syn ševce 11.února 1810 v Paříži, ve farnosti Saint - Louis.  Byl původně katolickým knězem (jáhnem), ale pro své názory byl umístěn v klášterní klauzuře (pozn.: uzavřené, volně nepřístupné místo v klášteře nebo řeholním domě, kam nesmějí vstoupit osoby druhého pohlaví; církevní předpis upravující vstup do klášterů nebo řeholních domů), kde se seznámil s HERMETICKOU LITERATUROU, a kde byl také následně zbaven kněžského svěcení.
 Byl bystrý a chápal velmi rychle, proto ho poslali na studia do kostela sv.Sulpice. Levimu zde učarovala MAGIE a OKULTISMUS. Jeho zvědavost zvýšila ředitelova víra, že animální magnetismus a životní energii řídí ďábel. Přesto se snažil dosáhnout kazatelské dráhy a stal se knězem. Pro své levicově orientované politické spisy ho z kostela vyhodili a dokonce byl za ně třikrát nakrátko ve vězení.
 Constanta přitahoval výstřední stařec jménem Ganneau, který tvrdil, že je prorokem a reinkarnací Ludvíka XVI. (Jeho manželka zase věřila, že je reinkarnací Marie Antoinetty). Constant se stal jeho učedníkem a magii a okultismu zcela propadl.
 V roce 1846 se oženil s osmnáctiletou Noemie Cadotovou. Měli jednu dceru, která brzy zemřela. V roce 1853 se manželství rozpadlo a v roce 1865 bylo zrušeno.
Constant se chvíli živil psaním a poskytováním hodin okultismu. Přejmenoval se na "Mága Eliphase Leviho, což byl židovský ekvivalent jeho křestního a druhého jména.
 V roce 1854 se vydal do Londýna, kde poprvé praktikoval rituál NEKROMANCIE. Jedna neznámá adeptka magie, ho požádala, aby vyvolal ducha starověkého mága Apollonia z Tyany. Levi se na rituál začal pečlivě připravovat, což znamenalo dva týdny vegetariánské stravy a týden půstu. Když byl připraven vyvolat Apolloniova ducha, oblékl se do bílého pláště a vešel do magické komory, kde na stěnách vysela zrcadla. Doprostřed pokoje postavil stůl a pokryl ho jehněčí kůží. Ve dvou kovových miskách zažehl oheň a položil je na stůl. Potom začal vyvolávat ducha, což trvalo dvanáct hodin. Podle jeho výpovědi, mu začala být velká zima, jak stále hlouběji upadal do rituálu. Pak se pod ním začala třást podlaha a v jednom ze zrcadel se začalo cosi rýsovat. Požádal ducha, aby se zjevil. Na třetí požádání se před ním objevil hubený, našedlý duch se smutným výrazem, od hlavy k patě zahalený v šedém hávu. Vystrašený Levi se třásl zimou. Zjevení se dotklo Leviho rituálního meče, a paže Levimu ochabla. Upustil meč a omdlel. Paže ho bolela a nemohl s ní hýbat ještě několik dní po příhodě. Později řekl, že ačkoliv s duchem nepromluvil, otázky si myslel a zjevení mu odpovědělo telepaticky. Odpovědi prý zněly "smrt" a "mrtev", Levi však nikdy neprozradil, na co se ducha ptal. Sám Levi nebyl přesvědčen, že skutečně vyvolal Apolloniova ducha, ale při následujících rituálech se mu ho prý podařilo vyvolat několikrát.
 Jeho první a nejdůležitější kniha The Dogma and Ritual of High Magic (Dogma a rituál vysoké magie)  vyšla roku 1861. Potom následovaly A History of Magic (Historie Kouzelnictví), Transcendental Magic (Transcendeltální magie),  The Key of Great Mysteries (Klíč k velkým tajemstvím)  a další knihy o okultismu. Jeho spisy však byly psané "růžovými brýlemi", s velkou fantazií, ale nepříliš přesně. Věřil například v existenci univerzální "tajné doktríny" magie, společné všem historickým obdobím na celém světě. Také prosazoval teorii astrálního světla, založenou na jeho víře v živočišný (animální) magnetismus. Astrální světlo se podobalo éteru, fluidické životní síle, která naplňuje celý prostor a živé bytosti, což byla další populární teorie 19.stol. Levi tvrdil, že kdyby se dalo astrální světlo řídit, potom by se dal řídit celý svět. Zastával názor, že obratný mág má neomezeně silnou vůli.
 Levi uznával, že ho ovlivnil Francis Barret, který se na počátku 19.stol. bez úspěchu snažil oživit magické učení. Až do své smrti se živil psaním o okultismu a jeho výukou. Byl velmi populární a měl spoustu následovatelů, z nichž někteří napsali vlastní knihy.
 Leviho magii přijal HERMETICKÝ ŘÁD ZLATÉHO ÚSVITU, založený v Londýně 1888. Aleister Crowley narozený v den Leviho smrti tvrdil, že je jeho reinkarnací.
 Jako zastánce smíru mezi hermetismem a katolismem vystupoval v Paříži a svým učením získal i styky mezi rosekruciány jak německými, tak i anglickými. I když byl uznávaným "profesorem magie", zemřel opuštěný a v bídě v Paříži 31.května 1875 ve věku 65 let. Pochován byl 2.června na malém hřbitově v Irvy. Avšak ani zde nedošel klidu. 1881 bylo jeho tělo exhumováno a pochováno do společné jámy chudých.

 


M

N

 


O

ALAN OKEN 

 patří k soudobým autorům zabývajících se Tarotem. Napsal více než dvě stě článků otištěných v nejprestiznějších astrologických a metafyzických časopisech. Je autorem šesti knih včetně: As Above, So Below ( Jak nahoře, tak dole ); Complete Astrology ( Kompletní astrologie); Soul-Centered Astrology - A Key to Your Expanding Self (Astrologie a duše - klíč k rozšířenému vědomí ). Alan Oken je žákem tibetského mistra Djwahl Khula a členem nově založené organizace Group of World Servers.

 


 

P

PAPUS(vlastním jménem Gérard Encausse, 1865 - 1916),

 Francouzský lékař a také duchovní žák Eliphase Leviho.Věnoval se praktické magii a také o ní napsal rozsáhlou učebnici. V Paříži založil vysokou školu hermetických nauk a spolu se S.de Guaitou řád ROSE-CROIX-CABBALISTIQUE. Přednášel o OKULTISMU a postaral se o rozšíření MARTINISMU téměř po celém světě.Mimo hermetismus a okultismus se také zabýval teosofií a esoterickými doktrínami. Spolu se S.de Guaitou a Sédirem tvořil slavnou pařížskou trojici okultistů z konce 19.století.

 


Q

R

 


S

SÉDIR(vlastním jménem Yvonne Leloup, 1871 - 1926),

 Francouzský mystik a okultista. Martinista, který se zpočátku věnoval praktické magii, později ovšem přesedlal na mystiku a začal se věnovat studiu BIBLE. Patřil ke slavné pařížské trojici obnovitelů hermetismu spolu s PAPUSEM a S. de GUAITOU.

 


T

U

 


V

PIERRE MICHAEL EUGÉNE  VINTRAS - (1807 - 1875),

 Francouzský vizionář a kazatel, mlynář. Je spojován s J.A.Boulenem, který je údajně zodpovědný za smrt S.de Guaita. založil vlastní sektu ELIAS-KARMEL a podával při mších které sám sloužil "krvácející hostie" opatřené magickými symboly v nichž viděl E.Levi "ďábelská znamení". V ELIAS-KARMEL,sektě kterou založil, byla praktikována perverzní sexuální magie, a sám VINTRAS byl stíhán a žil vějakou dobu ve vyhnanství v Anglii.Vedení sekty po jeho smrti převzal "ABBÉ BOULAN". (GNOSTICKÁ KATOLICKÁ APOŠTOLSKÁ CÍRKEV)

 


W

ARTHUR EDWARD WAITE - (1857 - 1941),

 Všestranný anglický okultista, člen řádu HERMETIC ORDER OF THE GOLDEN DAWN (Hermetický řád Zlatého úsvitu). Spolu s Pamelou Coleman Smithovou vydal v roce 1910  novou sadu tarotových karet, kde jako první  opatřil i Malou Arkánu obrázky.Mimo jiné také obeznámil Anglii s klasiky hermetismu a propagoval díla Eliphase Léviho.

 

*******

 

OSWALD WIRTH - (1860 - 1943),

 Ve francii žijící Švýcar. Jeden z největších znalců esoterní symboliky. Býval sekretářem S.de GUAITY a po jeho smrti dokončil jeho poslední knihu z jeho trilogie HAD GENESE. Mimo jiné se také zasloužil o rekonstrukci tarotové symboliky, zejména Velké Arkány (WIRTHŮV TAROT).

 


X

Y

Z

 

 

 

 
 

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA