Tarotový slovník - E
E
ecce homo - ejhle člověk (Pilátův výrok k Židům o zmučeném Kristu; Jan 19, 5-6).
eden - ráj (nazv. podle Edenu, krajiny, v níž byl podle biblického podání a popisu, vztahující se nejspíš k břehům Eufratu v dnešním Iráku, biblický ráj).
efemerida - tabulky udávající polohu Slunce, Měsíce, planet apod.
ego - latinské osobní zájmeno ego (já) označuje od Descartova cogito já jako myslící subjekt, zdroj aktivity a niternosti. V psychoanalýze označuje vlastní svéprávné a dospělé já, na rozdíl od superego i podvědomí.
egocentrismus, egoismus, egotismus - tři postoje, jimž je společné, že pokládají já za prvořadý referenční bod.
- egocentrismus - je sklon subjektu vztahovat všechno k sobě a na sebe. To je u dítěte normální, protože dítě zpočátku nerozlišuje mezi sebou a vnějším světem. U dospělého je to znak afektivní nedospělosti.
- egoismus - je nejčastěji protikladem altruismu; překračuje hranice pudu sebezáchovy a znamená vypočítavý postoj člověka, který myslí jen na sebe a nedbá o zájmy druhých. Tím brání vzniku společenství a je synonymem toho, co nazýváme sebeláskou.
- egotismus - (slovo pochází od Stendhala) - označuje hloubkové zkoumání sebe spojené s estetickým potěšením z jeho objevování. V širším smyslu totéž co "kult já".
eklekticismus, eklekticizmus, elektismus, elektizmus - filozofický směr (silněji se uplatňující už ve 2. stol. př. Kr.) vzniklý sloučením různých názorů a směrů, byť i protichůdných, nebo výběrem a smíšením jejich určitých prvků subjektivně nejlépe vyhovujících. Metoda, jež spojuje teze, vypůjčené z různých systémů. a zanedbává to, v čem nejsou slučitelné. Od 17.století je předmětem diskusí v Německu. Historicky se k eklektismu hlásily dvě školy. V antice škola Potamóna z Alexandrie, která se snažila smířit Platóna s Aristotelem. V nové době to byla škola Victora Cousina, inspirovaná hegelianismem, podle níž se pravda eklekticky nalézá historickým studiem různých filozofií. Šlo jí o uchování dílčích pravd, které pokládala za preexistentní v lidském duchu a které je třeba ohodnotit zdravým rozumem a provést jejich syntézu. Slabinou tohoto "systému" byl nedostatek jakéhokoli přesného kritéria pravdivosti. dnes se slovo eklektismus často používá s jistým pejorativním nádechem a označuje povrchní myšlení bez soudržnosti. Podobně se mluví i o eklektismu v umění a literatuře.
ekliptika - zdánlivá dráha Slunce po obloze kolem Země (rovina jí proložená je totožná s rovinou proloženou skutečnou roční dráhou Země kolem Slunce).
ektoplazma - viskózní, obvykle bílá látka, která údajně vytéká z tělních otvorů média ve stavu transu a ze které se v procesu MATERIALIZACE formují duchové zemřelých.
ekumena - trvale obydlená část Země pozměněná činností člověka, také sjednocení všech křesťanských církví
ekumenismus, ekumenizmus - hnutí usilující o sblížení a jednotu křesťanských církví.
ekvivalence - stejná platnost; rovnocennost.
elektronické hlasové jevy - ( EVP - angl. electronic voice phenomena ) - údajné záznamy hlasů zemřelých osob na dosud nepoužitých magnetofonových páscích.
element - prvotní látka; přírodní síla; živel.
elf - přírodní duch drobné postavy; skřítek.
eliminace - vyloučení,vylučování.
elixír - tajemný nápoj s nadobyčejnými léčivými i jinými účinky, v jehož existenci se dříve věřilo.
emblém - znak, odznak, symbol.
eminentní - výrazný, význačný, mimořádný, obzvláštní, vynikající
emoce - duševní pohnutí, citový vzruch; dojetí, vzrušení; rozhořčení.
emulze - soustava dvou nesmísitelných kapalin, v níž jedna je jemně rozptýlena v druhé.
en bloc - vcelku, hromadně, najednou.
encyklopedie - souhrnné zpracování jednotlivého nebo všech vědních oborů, zpravidla v abecedně uspořádaných věcných heslech; naučný slovník.
engram - vtisk, stopa.
entita - podsteta věci; jsoucnost.
entuziasmus, entuziazmus - nadšení, zanícení.
epitaf - náhrobní nápis, nápis o mrtvém; náhrobní deska, kámen; pohřební řeč.
epocha - časový úsek; období, éra; časový mezník.
erb - rodový znak zpravidla šlechtický; znak městský, státní.
Eremita - poustevník
erudice - vědecké vzdělání; výsledek vzdělání, výcviku.
esejec, esén - příslušník židovské náboženské společnosti (2.stol. př. Kr. - 1.stol. po Kr.) organizované podobně jako náboženský řád,která měla své středisko v Chirbet Kumránu, známém od r.1947 důležitými objevy archeologickými a nálezy nejstarších starozákonních i jiných rukopisů.
esence - tekutý výtažek z něčeho; tresť.
esoterický, ezoterický - tajemný, nezasvěcencům nepřístupný (opak exoterický).
etapa - stupeň vývoje; období, stadium, fáze.
etnikum - "historicky vzniklá skupina lidí, které spojuje společný historický původ, rasový typ, jazyk, materiální a duchovní kultura, mentalita, tradice...,společné území." (Tóth).
etymologie - nauka o původu slov, o původním významu slova, jeho vývoji a o vzájemné příbuznosti slov.
etymon - původní základ slova.
eufemismus, eufemizmus - ztlumené vyjádření trapné nebo nepříjemné představy, nahrazení výrazu drsného nebo budícího nepříjemné představy výrazem mírnějším, jemnějším; náhradní slovní výraz sám (opak dysfemismus).
euforie - subjektivní pocit zdraví; dobrá nálada, příjemný duševní stav.
eugenika - nauka o zlepšování dědičného základu a vývoje.
eunuch - kleštěnec, tj. muž zbavený pohlavních žláz; strážce harému.
evokace - ( z latinského evocare - vyvolávat; tedy vyvolávání) V magii ceremonie či rituální proces vyvolávání astrální, v teurgii duchovní bytosti. Rozlišujeme tedy evokaci psychurgickou, zaměřenou na astrál, a evokaci teurgickou, zaměřenou na vývojově vyšší sféry transcendentna. Evokace má vždy rituální (ceremoniální) charakter s přísně předepsaným postupem, jehož jádrem je magická liturgie. Místem evokace je magická oratoř či volná příroda, zejména k tomu vhodná místa, která jsou určována předmětem evokace. Obecně platí, že magická evokace se má dít pouze za přibývajícího měsíce a vhodných astrologických vlivů, které musí být předem stanoveny. Okultní podstatou evokace je dynamizace operatérovy vůle a imaginace.
exaktní - vědecky naprosto přesný, opřený o fakta a zjištění.
exkomunikace - nejpřísnější trest odlučující postiženého od účastenství na svátostech, církevních úředech atd.; vyobcování z církve, klatba.
exorcismus - dnes zcela vyjímečně prováděné vymítání "zlého ducha" u "posedlých" uskutečnitelné jen s výslovným svolením ordináře. Vyhánění (vymítání) zlých duchů z člověka, předmětu nebo místa prostřednictvím náboženského rituálu.